Na atomové bombě se pracovalo už od první poloviny 40. let, kdy ji vyvíjeli američtí inženýři pod vedením Roberta Oppenheimera, a paralelně se o její vývoj pokoušel i Adolf Hitler a následně i Sovětský svaz, jehož tehdejší vůdce Josif Stalin měl vytvoření jaderné zbraně za prioritu číslo jedna. Její vývoj nakonec urychlilo svržení americké atomové bomby na japonská města Nagasaki a Hirošimu. Stalin tohle kolo ve zbrojení prohrál.
První testy jaderné zbraně pak Sovětský svaz udělal v roce 1949 a 8. března 1950, tedy přesně před 74 lety, světu oznámil, že jeho armáda má v držení rovněž jadernou zbraň. Prohlášení přednesl sám Stalin, jindy na projevy tolik skoupý, a odstartoval tak závody ve zbrojení mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Vyhrožování použitím jaderných zbraní trvá doteď a je součástí projevů zejména bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v souvislosti se západní podporou Ukrajiny.
K přechodnému klidu přispělo v polovině 80. let zvolení Michaila Gorbačova generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu, který se na sérii jednání se svým americkým protějškem Ronaldem Reaganem dohodl na regulaci počtu jaderných hlavic.
Dnes mají nejvíc aktivních jaderných hlavic Spojené státy, je jich 1 770, následuje Rusko, jehož počet je o stovku nižší. Z dalších státu už má 280 aktivních zbraní Francie a 120 pak Velká Británie. Mezi jaderné mocnosti avšak patří i Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea.
