Obávaná Státní bezpečnost, tedy StB, která byla zejména v poválečných letech komunistickým ekvivalentem nacistického gestapa, nedokázala bez vedoucí úlohy komunistické strany přežít ani tři měsíce. Zanikla 1. února 1990, přesně 75 dní po začátku Sametové revoluce. V té době ji už ale houfně opouštěli zaměstnanci, kterých StB evidovala 13 tisíc a tajní spolupracovníci, kterých podle archivů ministerstva vnitra bylo až 75 tisíc.
O rok později se československá společnost se Státní bezpečnostní začala vypořádávat. Vláda totiž přijala lustrační zákony, které členům StB, vysokým komunistickým funkcionářům či členům Lidových milicí, zakazovaly práci ve vysokých státních funkcích, u soudu či ve veřejnoprávních médiích. Když pak soud v říjnu 1992 poslal na čtyři roky do vězení posledního šéfa StB Alojze Lorence, vypadalo to na důkladnou odplatu. Jenže lustrační zákony se všelijak překračovaly a fixlovaly a Lorenc do věznice nikdy nenastoupil, nakonec se stal ředitelem investičních rizik u britské firmy Penta.
Tresty za činnost v StB začaly padat až mnohem později a dostaly je jen řadové členové. Naposledy v září 2021 soud uznal vinným čtyři někdejší členy ze šikany disidentů při akci Asanace, která vysidlovala z Československa takzvané podvratné živly.
