Když na začátku roku 2008 začala největší investiční banka Spojených států Lehman Brothers cítit, že se hroutí trh s hypotékami, už bylo pozdě na záchranu. Banka poslední roky nabízela hypotéky i lidem, kteří by na ně za běžných podmínek nedosáhli, a ti pak své závazky nebyli schopni splácet. Začalo přibývat exekucí a domy jeden za druhým začaly připadat právě bance Lehman Brothers. Když pak vedení peněžního ústavu vyčíslilo jejich hodnotu, mluvilo se o čísle 600 miliard dolarů. Skutečná cena byla však mnohem nižší, zhruba 30 miliard. Toto zjištění, které se brzy dostalo na světlo světa, zlomilo Lehman Brothers vaz. Hodnota akcí banky se propadla o 70 procent.
Léto 2008 se dalo přirovnat k agónii, hodnota akcií vytrvale letěla dolů a mluvilo se o prodeji banky. Z toho nakonec vycouvali všichni zájemci a firma začala propouštět své zaměstnance.
15. září před 15 lety tedy nezbylo šéfovi banky Richardu Fuldovi než ohlásit bankrot. V celých amerických dějinách ještě nikdy tak velká společnost nezkrachovala. Na burze vypukla panika.
Problém byl v tom, že hypoteční trh se kvůli převádění hypotéčních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojil s finančními trhy i mimo USA. Burza přestávala fungovat, zbankrotovaly desítky dalších bank po celém světě. Krize začala roztahovat svá chapadla. Zasáhla automobilový průmysl, zdravotnictví i energetiku. Dramaticky stoupla nezaměstnanost
a přibylo bezdomovců. Dodnes jsou důsledky této největší hospodářské recese od třicátých let dvacátého století patrné. Příkladem je americké město Detriot, kde do té doby sídlily tři nějvětší automobilky Spojených států – General Motors, Ford a Chrysler. Kvůli omezení či dokonce zastavení výroby v nich se město propadlo do velkých dluhů a dodnes žije třetina lidí v Detroitu pod hranicí chudoby.
