Počátky technologického zázraku sahají do 20. listopadu 1998, kdy z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu byl na nosné raketě Protonu vypuštěn do vesmíru první modul vesmírné stanice ISS Zarja. Od roku 2000 je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) nepřetržitě obývaná hrstkou astronautů. ISS pojme až sedm osob, rekordmankou v pobytu na stanici je biochemička Peggy Whitson (63), jež na stanici strávila celkem 665 dní. Nešlo však o pobyt v kuse, v tomto případě prvenství přísluší Franku Rubiovi (47), jenž na ISS strávil v kuse 371 dní.
Vize Mezinárodní vesmírné stanice se poprvé zformulovala v roce 1984, kdy americký prezident Ronald Reagan navrhl vytvoření trvalé vesmírné stanice během svého projevu. Ovšem až v roce 1998, po řadě jednání a dohod mezi různými zeměmi, bylo rozhodnuto vytvořit společný projekt. Na vývoji stanice se podílelo pět vesmírných agentur, americká NASA, ruský Roskosmos, evropská ESA, japonská JAXA a kanadská CSA.
New Zealand from the ISS 🛰️ pic.twitter.com/eehLtTUlpR
— Amazing Astronomy (@MAstronomers) November 13, 2023
Během 24 hodin ISS oběhne Zemi celkem šestnáctkrát. Kolos měří 109 metrů a nejednou pojme až osm vesmírných lodí. Na ISS se vystřídalo přes 240 astronautů z celkem 21 zemí, nejčastěji však šlo o americké a ruské astronauty. Celkem 35 žen se zatím podívalo na ISS.
Během vývoje čelily týmy inženýrů a astronautů mnoha technickým výzvám. Integrace technologií a systémů od různých národních agentur vyžadovala pečlivou koordinaci a spolupráci. Vědci museli řešit otázky týkající se životního prostředí ve vesmíru, zásobování energií a recyklace odpadu v prostředí s nízkou gravitací. Astronauti za léta fungování ISS provedli tisíce vědeckých experimentů v oblasti biologie, materiálových věd, astrofyziky a medicíny, což přispělo k lepšímu porozumění lidskému tělu a životu ve vesmíru.
Mezinárodní vesmírná stanice se stala symbolem spolupráce, objevování a vědeckého pokroku. I po 25 letech zůstává ISS v centru pozornosti vesmírných agentur.
Čtěte také:
