Od doby, kdy československé, tehdy ještě rakousko-uherské, silnice začaly brázdit první automobily, se jezdilo vlevo. V roce 1926 se ale evropské státy v Paříži dohodly na pravostranném provozu, který měl dopravu udělat v dalších letech bezpečnější. Přestože tuto dohodu podepsalo i Československo, nijak zvlášť se ke změně strany v automobilovém provozu nemělo. Když bylo v roce 1931 napomenuté, že pro změnu nic nedělá, slíbila tehdejší vláda, že vpravo se na československých silnicích bude jezdit do pěti lety. Ovšem rok 1936 skončil a znovu se nestalo vůbec nic. Řidiči protestovali vůči pravostrannému nařízení, vláda byla proti nim slabá.
Zlomovým okamžikem se ale stala Mnichovská dohoda. Poté, co česká pohraničí v polovině října 1938 přešla pod Velkoněmeckou říši, okamžitě se na tomto územní začalo jezdit vpravo. Výbor československého Národního shromáždění proto 10. listopadu 1938, tedy přesně před 85 lety, vydal také nařízení o pravostrannosti provozu. Ovšem ne s okamžitou platností. Jezdit vpravo se mělo až od 1. května 1939. Zakročit proti tomuto dalekému datu proto musel znovu Adolf Hitler.
Když německá armáda začala obsazovat Českou republiku, přijel si Hitler osobně prohlédnout zabraná území. Údajně jej velmi překvapilo, že Češi stále jezdí vlevo. Nařídil proto veliteli německé armády Walterovi von Brauchitschovi, aby okamžitě připravil vyhlášku o pravostranném provozu. Ten tak učinil následujícího dne a 17. března 1939 se už po celém Protektorátu Čechy a Morava, kromě Prahy, která dostala výjimku do 30. března, jezdilo vpravo.
