pondělí 20. května 2024

Invazní druhy řeší nová platforma

Nepůvodní invazní durhy jsou v české přírodě čím dál palčivějším problémem. Neduhy spojené s těmito zvířaty a rostlinami bude řešit nová platforma.

nutrie

Ilustrační foto.
Zdroj: PxHere

  • Ilustrační foto.
  • Zdroj: PxHere

Komplexní řešení problémů s invazními druhy v české přírodě by měla zajistit nová platforma sdružující Akademii věd ČR, univerzity, výzkumné organizace Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, ale také zástupce krajských úřadů či nevládních organizací. Poprvé se platforma sešla 12. září v Botanickém ústavu AV ČR.

Mezi invazní druhy, které dělají v české přírodě neplechu, patří mimo jiné nutrie říční, jelen sika, pajasan žláznatý, bolševník velkolepý, rak mramorovaný a další. Obavy nově vzbuzuje také sršeň asijská, která je postrachem pro včelaře a objevila se již na slovensko-maďarských hranicích.

Platforma v podobě expertů z různých odvětví a sfér bude pravidelně diskutovat, jak omezit negativní dopady invazních druhů na přírodu i lidskou společnost a zabránit jejich dalšímu šíření v republice. „Setkání bylo významné tím, že přivedlo na jedno místo lidi ze všech dotčených oblastí, od výzkumu přes státní správu po zástupce organizací, které invazní druhy využívají. Invaze jsou problémem, jenž se dotýká mnoha sektorů, proto jeho řešení vyžaduje úzkou spolupráci všech zúčastněných. Taková platforma u nás dosud chyběla, proto jsme rádi, že se nám ji podařilo vytvořit a dohodnout se na konkrétních krocích budoucí spolupráce,“ uvedl Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Vedle úbytku biodiverzity původních společenstev patří k významným důsledkům invazních druhů v Česku také ztráta genetické variability původních druhů (křížení jelena siky a jelena evropského, pěstování zahradních forem původních druhů rostlin), šíření patogenů rostlin a živočichů, snižování kvality vodního prostředí či přímé ohrožení lidí a ekonomiky. „Zaměříme se zejména na zvýšení informovanosti veřejnosti o tom, které druhy jsou u nás nepůvodní, co způsobují a jaké jsou možnosti sledování jejich výskytu, omezování a likvidace,“ dodává Kateřina Berchová Bímová z Fakulty životního prostředí ČZU.

Autor: Šimon Mitro
Zdroj: MZP

Související

horská louka
Domácí Příroda

Původní druhy rostlin mizí z české krajiny

IMG_20240423_123449_1040x520
Domácí

Nebezpečné sršně asijské k nám přivezl kamion z Francie

Sršeň asijská
Zahraniční AI

Umělá inteligence monitoruje asijské sršně

Sršeň asijská
Domácí Příroda

Pasti na lovce včel pomohou při monitoringu sršně asijské