Krajně pravicová strana AfD ráda používá odkazy na nacistickou dobu. Získává si tím radikálnější příznivce, ovšem je trnem v oku úřadům, háklivých na tuto epizodu německých dějin.
Strana AfD si našla baštu v bývalém NDR, ale úspěchy začíná zaznamenávat i v dalších místech Německa. Zejména tam, kde se stupňují problémy s přistěhovalci.
Do voleb do Evropského parlamentu zbývá ještě měsíc, ale v Německu je už horká půda. Kandidáta SPD zmlátili útočníci tak, že skončil v nemocnici, jiní výtržníci pak napadli stánek opoziční AfD.
Kauza olomouckého rodáka Petra Bystroně se obrací proti němu. Jde o další ze afér, které ukazují, že strana AfD působí protisystémově. Je však stále druhou nejsilnější politickou silou v Německu.
Sotva utichl skandál kolem plánovaných deportací běženců z východních či afrických zemí, už má německá opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD) na krku další aféru. Policie ji totiž spojuje s únikem tajných informací do Číny.
Jméno poslance Petra Bystroně a jeho strany AfD znělo německým Spolkovým sněmem. Politici napříč zbylým spektrem jej a jeho soukmenovce označili za hlásnou troubu Kremlu.
Německý politik krajně pravicové AfD Petr Bystroň žádá po Petru Fialovi vysvětlení, kde sebral obvinění, že bral úplatky za rozhovory pro proruský server. Bystroně podpořila jeho domovská strana.
Ursula von der Leyen chce v nadcházejících volbách obhajovat post šéfky Evropské komise. V kampani se nyní ohradila proti opozici, kterou nazvala přáteli Vladimira Putina.
Německo podle ministryně vnitra pociťuje ruské hrozby. Silně jim podle ní napomáhá opoziční strana AfD, která si tím koleduje o zákaz.
Po konferenci ve Wansee, od níž dnes uběhlo 82 let, Němci konečnému řešení židovské otázky tleskali. Dnes se proti závěrům tajného jednání o deportacích migrantů bouří.