I když už neexistuje, její název dodnes vyvolává u řady lidí nepříjemné mrazení. Státní bezpečnost, neboli zkráceně StB, se do povědomí lidí nezapsala příliš lichotivým způsobem, protože praktiky, které šly ruku v ruce s komunistickou mocí, byly nejednou za hranou zákona. Kdyby v roce 1990 nedošlo ke zrušení této organizace, připomněla by si právě dnes 78 let od svého založení. Právě první roky její existence se dnes považují za ty nejbrutálnější, protože se přímo spojila s politickými procesy padesátých let a pod rukama jejích vyšetřovatelů přímo při výsleších zemřel nejeden obvinění. Za všechny můžeme jmenovat číhošťského faráře Josefa Toufara, kterého StB doslova umučila.
StB vznikla v podstatě hned po skončení druhé světové války, kdy na ministerstvo vnitra nastoupil komunistický politik Václav Nosek, a už od svého počátku sloužila jako nástroj k dosažení mocenských cílů a k likvidaci nepřátel komunistického režimu. Tato činnost naplno propukla po Únoru 1948, kdy komunisté převzali veškerou moc v republice. Její příslušníci používali nezákonné metody jako bylo mučení, aplikace drog, vynucená přiznání, v čemž je široce podporovali jejich sovětští školitelé, protože vedly k vykonstruovaným monstrprocesů po vzoru Moskvy.
Ke zrušení StB došlo až po Sametové revoluci a krátce poté vyšly i lustrační zákony, které bývalým příslušníkům a agentům StB zakazovaly činnost ve vysokých státních funkcích a u soudu. Poslední šéf StB Alojz Lorenc byl dokonce za svou činnost v StB odsouzený.
