Doba po druhé světové válce se nenesla jen ve znamení zbrojení na obou stranách polarizovaného světa, přinesla také závody o odbývání vesmíru. V hlavních rolích opět stály dvě největší světové mocnosti, Spojené státy americké a Sovětský svaz. Oba státy se celá padesátá léta předháněly ve výrobě raket, které by se mohly podívat minimálně na oběžnou dráhu země. 4. říjen 1957 pak tyto závody definitivně rozhodl a připsal rozhodující vítězství Sovětskému svazu. Před 66 lety totiž z kazašského kosmodromu Bajkonur odstartovala vesmírná družice Sputnik 1. Její start přivodil západním politikům šok, naopak vědci z celého světa jásali.
Družice, kterou v padesátých letech vytvořil slavný sovětský konstruktér Sergej Koroljov, obsahovala vysílač, který vysílal pípavý signál. Jeho zkreslení bylo důležité pro zkoumání vlastností stratosféry a ionosféry. Sputnik 1 do 3. ledna 1958 učinil 1 440 obletů Země. Zpět v Sovětském svazu však nepřistál, protože shořel v atmosféře.
Vědci považují 4. říjen 1957 za začátek kosmického věku lidstva. Sověti na tento úspěch navázali o čtyři roky později, kdy do vesmíru vylétl první člověk Jurij Gagarin. Spojené státy pak na sovětská prvenství odpověděly až v roce 1969, kdy jejich Apollo 11 poprvé přistálo na Měsíci.
