Už 90 let je zvykem, že na přelomu roku k národu promluví prezident republiky, aby lidem popřál obligátní štěstí a zdraví v Novém roce, ale také aby shrnul právě končící rok a sdělil své představy do toho následujícího. Ačkoliv těch 90 let československé a později české historie nebylo nejjednodušších a leckdy měla doba daleko do klidného rozjímání, Masarykem nastolená tradice přetrvává dodnes, ač jeho prvorepublikové ideály vzaly dávno za své.
V tradici pokračoval i Masarykův nástupce Edvard Beneš, ačkoliv svůj třetí projev pronášel už z londýnského exilu, kam uprchl po Mnichovské dohodě. Na dva roky se pak Beneš odmlčel, protože jeho místo na Pražském hradě obsadil nacisty dosazený Emil Hácha, už od roku 1941 ale pronášeli vánoční projevy oba. Hácha z Prahy a Beneš z Londýna.
Po únoru 1948, kdy se moci v Československu chopili komunisté, se původně vánoční projev přesunul na novoroční termín kvůli potlačení povědomí o křesťanské podstatě Vánoc, protože církev byla pro komunisty jedním z nepřátel. Novoroční projev přežil i Sametovou revoluci. Na televizních obrazovkách tak vystupoval Václav Havel i Václav Klaus. Až Miloš Zeman se vrátil k masarykovské tradici a svůj projev směřoval na druhý svátek vánoční. Současný prezident Petr Pavel se na důkaz rozchodu s představami svého předchůdce vrátí k dávnému rozhodnutí Klementa Gottwalda a svůj projev pronese na Nový rok.
