Když Adolf Hitler hovořil o lidech, kteří jej přivedli k myšlence národního socialismu a vytvoření Třetí Říše, nikdy neopomněl zmínit Benita Mussoliniho. Jeho slavný pochod na Řím totiž Hitlera přímo inspiroval k Pivnímu puči, který se uskutečnil v Mnichově v listopadu 1923 a když německý vůdce o řadu let později rozpoutal druhou světovou válku, stala se Mussoliniho Itálie hlavním spojencem Německa.
Jenže Mussoliniho pád, jako by předznamenal osud samotného Hitlera. Dařit se mu totiž přestalo už v roce 1943, kdy jeho fašistická strana ztratila podporu veřejnosti a ze samotného duceho, jak si Mussolini nechával říkat, se stala takřka štvaná zvěř. Na konci dubna pak dostal jeden z protifašistických bojovníků Walter Audisio, zvaný Valerio, rozkaz Mussoliniho zabít. Vtrhl tedy do statku u Bonzaniga, kde se duce skrýval, vylákal jej i s jeho milenkou Clarou Petacci pod záminkou, že jim pomůže k útěku, ven, kde je zastřelil.
Jejich mrtvá těla byla převezena do Azzony a 29. dubna pověšena hlavou dolů na nosnících rozbombardované čerpací stanice na Piazzale Loreto v Miláně. Zpráva o jeho smrti a naložení s jeho mrtvým tělem měla vliv na rozhodnutí Adolfa Hitlera spáchat sebevraždu o dva dny později.
