Biologické hodiny v mozku nejsou řízeny jen světlem, ale i načasováním jídla. Ukázal to nový výzkum týmu z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, jehož výsledky vyšly v prestižním časopise Cellular and Molecular Life Sciences. Klíčovou roli přitom hraje choroidní plexus – mozková struktura odpovědná za tvorbu mozkomíšního moku.
Vědci zjistili, že hodiny v této části mozku lze rychle přeprogramovat změnou doby příjmu potravy. Experimenty na myších ukázaly, že když se krmily během dne, kdy by normálně spaly, vnitřní hodiny v choroidním plexu se přenastavily rychleji než jinde v mozku. Tento rytmus pak upřednostňuje čas jídla před denním světlem.
Za změnou stojí vzestup hladiny inzulinu, glukózy a tělesné teploty po jídle, které ovlivňují molekulární rytmy. Choroidní plexus tak funguje jako citlivý senzor životního stylu a propojuje světelné i výživové signály. Podle vědců může nesoulad mezi světlem a jídlem vést k rozladění mozkového prostředí a přispívat ke vzniku metabolických či neurodegenerativních nemocí.
„Naše poznatky ukazují, že zdraví mozku úzce souvisí s tím, kdy jíme – nejen s tím, co jíme,“ shrnuje hlavní autorka studie Alena Sumová. Výsledky podle ní zdůrazňují důležitost sladění denního režimu s přirozenými biologickými rytmy.
