Finská polární observatoř Kannuslehto udělala fascinující objev, když zachytila zvláštní rádiové vlny, hvízdavé tóny, které se šířily celou noc až do rána. Tyto jevy jsou výsledkem šíření rádiových impulzů od blesků v plazmatickém prostředí kolem Země. Nový výzkum českých a finských vědců, publikovaný v časopise Nature Communications, přináší revoluční pohled na vlastnosti těchto bleskových výbojů.
Elektromagnetické signály, známé jako sfériky, se šíří mezi spodní částí ionosféry a povrchem Země a mohou dosáhnout vzdálenosti až několika tisíc kilometrů od blesku. Část těchto signálů proniká do magnetosféry, kde se šíří různými rychlostmi podle frekvence. „Při přehrávání záznamu rádiového signálu můžeme slyšet krásný hvízdavý tón,“ vysvětluje Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Neobvyklý jev, kdy hvízdavé tóny putují v hustotní trubici, byl zaznamenán 3. ledna 2017. Stanice Kannuslehto registrovala série hvízdů po dobu téměř osmi hodin, přičemž signály pocházely ze tří různých bouřek. Analýza odhalila, že dva hlavní bouřkové systémy byly nad Středozemím a jedna menší bouřka na norském pobřeží. „Byli jsme překvapeni, že blesky ze Středozemí měly dost síly, aby vyvolaly hvízdavé tóny i po cestě dlouhé přes čtyři tisíce kilometrů,“ dodává Kolmašová.
Tento objev poskytuje nové informace o hustotních trubicích, které jsou zatím málo prozkoumané. Důležitou roli v tomto výzkumu sehrála neobvyklá klimatická situace v lednu 2017, která umožnila vznik mohutných bouřek. „Naše studie ukazuje, jak důležité je zaměřit se na zimní bouřky a blesky ve vyšších šířkách pro další výzkum hustotních trubic,“ říká Kolmašová.
