Doma i ve světě je jedním z nejuznávanějších spisovatelů všech dob a v podstatě za to může jen jedna kniha – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Přestože ji Jaroslav Hašek nedopsal, dočkala se kniha překladu do bezmála šedesáti jazyků. Hašek, který by dnes oslavil 140. narozeniny, v románu popsal své zážitky z první světové války, které se účastnil, stejně jako příhody z vyprávění svého pobočníka v boji i zázemí Josefa Strašlipky, kterého spisovatel překřtil na slavného Švejka. Spisovatelská profese byla jen jednou z Haškových tváří, ač nejvýraznější. Ve své době totiž vedl tulácký a bohémský život, vandroval českými zeměmi a občas o něho zájem projevilo i četnictvo.
Haškův život změnila první světová válka, protože, jak psal ve Švejkovi, narukoval k 91. pluku, s nímž odjel na frontu do Ruska. V tu chvíli přestal pít alkohol, s nímž měl z minula bohaté zkušenosti. Když se pak dostal do ruského zajetí, vstoupil za Velké říjnové socialistické revoluce do bolševické strany a na několik měsíců se stal neomezeným vládcem města Bugulma v ruském Tatarstánu. Podle řady informací byl v úzkém kontaktu s ruským revolucionářem Lvem Trockým a operoval na Sibiři i v Mongolsku. Do už samostatného Československa se vrátil až v roce 1920, navíc s ruskou manželkou Šurou. Brzy se však pustil do starých návyků, kdy jej alkohol začal decimovat. Zemřel 3. ledna 1923, kdy mu ještě nebylo čtyřicet let.
O životě Jaroslava Haška a jeho působení za první světové války pojednává sovětsko-český film Velká cesta z roku 1962, kde si roli Haška zahrál Josef Abrhám.
