Demokracie po Německu. Ministryně vnitra chce zakázat opoziční AfD
Německo podle ministryně vnitra pociťuje ruské hrozby. Silně jim podle ní napomáhá opoziční strana AfD, která si tím koleduje o zákaz.
Německo podle ministryně vnitra pociťuje ruské hrozby. Silně jim podle ní napomáhá opoziční strana AfD, která si tím koleduje o zákaz.
Transparenty s hesly Refugees Welcome měli nad hlavami demonstranti, kteří o uplynulém víkendu vyrazili do německých ulic. Vadí jim politika pravicové strany AfD, kterou přirovnávají k nacistické NSDAP.
Německo zažilo další víkend ve znamení protestů proti straně AfD. Demonstrujícím vadí fakt, že se členové strany zúčastnili schůze, kde se plánovaly deportace migrantů.
Plánované deportace problémových migrantů se obrátily proti AfD samotné. Její preference začaly klesat.
Poté, co stovky tisíc Němců protestovaly o víkendu proti straně AfD a jejímu plánu na tvrdší zacházení s migranty, vystrkuje drápky i zmíněná krajně pravicová partaj. Dokonce mluví o odchodu Německa z Evropské unie.
Na konzervativní sociální a národoveckou zahraniční politiku cílí nové sdružení protřelé političky Sahry Wagenknecht. To může na německé politické scéně udělat pořádný vítr.
V Bundestagu bude podle opoziční křesťanskodemokratické CDU brzy zasedat islamistická klika. Pomoci jí v tom má zákon, který připravuje současná německá vláda.
Hlasy po předčasných volbách v Německu sílí. Současná koalice má totiž historicky nejnižší podporu a ke slovu se dostává opozice, kterou představuje konzervativní CSU a krajně pravicová AfD.
Německo dá příští rok Ukrajině osm miliard eur, to je téměř 200 miliard korun. Je to dvakrát tolik, než se původně plánovalo.
Průzkum agentury INSA ukázal, že Němci touží po změně. Představil i volební preference, kde vede křesťansko-demokratická CDU následována radikály z AfD. Strany vládní koalice zažívají volný pád.