Mrazivé počasí prohlubuje dopady ruských útoků na energetickou infrastrukturu a stovky domácností v ukrajinské metropoli zůstávají bez vytápění. Vedení země zároveň varuje před další vlnou vzdušných úderů.
Od ledna se domácnostem v celé České republice zvýší účty za plyn. Důvodem je růst regulované části ceny, kterou stanovuje Energetický regulační úřad.
Nikoliv bezemisní, ale mnohem čistější. Takový by měl být provoz mělnické teplárny, která zahajuje přechod z uhlí na plyn.
Co bude Písek dělat s odpadem? A čím bude vytápět byty? To jsou otázky, které nastolily výsledky víkendového referenda.
Cenu uhlí do dvou let zatíží emisní povolenky. Očekává se výrazný nárůst nákladů na vytápění tímto způsobem.
Domácnosti napojené na centrální vytápění čekají příští rok změny cen. Uhelné teplárny plánují zdražit teplo o 3 až 10 deset, což může zvýšit výdaje na vytápění a ohřev vody o 65 až 150 korun měsíčně.
Podle nového průzkumu STEM, ve spolupráci s iniciativou Zateplujeme Česko!, má pětina Čechů ve vlastnickém bydlení zkušenost s dotacemi na energetická úsporná opatření. Dotace častěji využívají obyvatelé rodinných domů.
Brno bude čerpat teplo do svých bytů z jaderné elektrárny Dukovany. Nová smlouva totiž posvětila stavbu horkovodu.
Jako mnohem ekologičtější řešení než pálení uhlí a dehtu se jeví topení komunálním odpadem. S tím v příštích letech začnou na Táborsku.
Praha bude mít první uhlíkově neutrální čtvrť. Docílí toho tím, že nové žižkovské domy bude vytápět teplem ze spalovny odpadů v Malešicích.