Přestože západoevropské země zažívají v posledních měsících s migranty velké problémy a nejedna ulice se změnila ve válečnou zónu, část lidí v Německu a ve Francii protestuje proti jejich odsunu či zpřísnění pravidel imigrační politiky.
Nelegální migranti z Blízkého východu a Afriky se do Německa valí i přes nově odmítavý postoj tamní vlády. Stále je nejvíce láká bohatý sociální program, který dosud Němci zcela neomezili.
Nejsme hvězdička na americké vlajce, vzkázal do Washingtonu izraelský ministr Ben Gvir. Právě on je jedním z velkých zastánců vystěhování Palestinců z Pásma Gazy, které USA odmítá.
Francouzský prezident Macron si ohledně nové migrační politiky notoval s představitelkou krajní pravice Marine Le Pen. Italská premiérka řekla, že islámská kultura nemá v Evropě místo.
Němečtí politici cítí, že krajně pravicová strana AfD výrazně sílí. Co se týče migrace, přejímají některá jiná politická uskupení její rétoriku a volají po deportacích.
Švédsko se připravuje na odsun problémových migrantů. Jeho smířlivá politika vůči lidem napojených na teroristické organizace je dlouhodobě terčem kritiky a kvůli ní například Turecko blokuje vstup země do NATO.
Pákistán se ze svého území snaží dostat všechny afghánské uprchlíky. Kvůli tomu otevírá i tři nové hraničních přechody, které mají deportace urychlit.
Izrael o víkendu ochromily nepokoje ze strany afrických migrantů. Premiér Netanjahu se chystá přikročit k radikálnímu řešení
Šéf ruského parlamentního výboru pro zahraniční vztahy Grigorij Karasin zároveň přišel s neuvěřitelným tvrzením: nařkl Kyjev a Mezinárodní soudní tribunál ze zločinů proti nezletilým.
Ruského politika a dva Ukrajince obvinila ukrajinská prokuratura z válečných zločinů kvůli deportaci 48 sirotků ve věku od jednoho do čtyř let z okupovaného Chersonu do Moskvy a na Krym.