Deset let předtím než bylo vyhlášeno samostatné Československo a Tomáš Garrigue Masaryk usedl na Pražský hrad, bojoval tento první československý prezident za ideu slovanství, která se snažila sjednotit všechny Slovany, kteří žili pod nadvládou rakouské monarchie. Masaryk se totiž 11. července 1908, tedy přesně před 115 lety, objevil ve funkci předsedy Slovanského sjezdu. Ten měl za úkol nejen vytvořit polán do budoucna, dokonce i s myšlenkou samostatného státu, ale upozornit na skutečnost, jak dopadl 1. Slovanský sjezd v roce 1848.
Sjezd z července 1908 se tak dá považovat za možné dokončení akce, která v té době slavila šedesátileté výročí a skončila pražským červnovým povstáním, kdy Češi ukázaly vlasteneckého ducha vůči monarchii. Tenkrát proti rebelantům byla nasazeno vojsko generála Alfreda Windischgrätze, jehož zásah dějiny hodnotili jako nepřiměřeně tvrdý, protože při něm zemřelo 57 protestujících.
Na Slovanském sjezdu byla myšlenka samostatného Slovanského národa uvnitř Rakouska-Uherska ještě vzdálenou myšlenkou, ovšem už zde byl položen jeden ze základních kamenů budoucího Československa.
Slovanské sjezdy měly tradici i v dalších letech. Naposledy jej Praha hostila v roce 1998. Ten zatím vůbec poslední se uskutečnil v roce 2017 v Moskvě.
