Roztroušená skleróza je závažné autoimunitní onemocnění, při kterém tělo napadá vlastní nervový systém. U většiny pacientů nemoc postupně přechází do fáze, kdy se stav trvale zhoršuje a současné léčby mají jen omezený účinek.
Vědci z Cambridge a centra BIOCEV přeprogramovali kožní buňky pacientů na nervové kmenové buňky a zjistili, že část z nich se mění v dříve neznámý typ – tzv. DARG buňky. Ty se u nemocných vyskytovaly až šestkrát častěji a vykazovaly známky přehnané reakce na imunitní podněty, čímž mohou vyvolávat zánět a poškozovat okolní buňky.
Tým z Biotechnologického ústavu AV ČR následně potvrdil jejich přítomnost i v mozkové tkáni pacientů. Pomocí moderní metody prostorové transkriptomiky vytvořil mapu ukazující, že DARG buňky se hromadí v nejvíce poškozených oblastech mozku, kde se soustřeďuje i zánět.
Podle vědců mohou tyto buňky sehrávat klíčovou roli nejen u roztroušené sklerózy, ale i u jiných neurodegenerativních nemocí. „Chceme nyní zjistit, jak DARG buňky fungují a jak je možné jejich činnost zablokovat. Mohlo by to vést k první léčbě, která dokáže nemoc skutečně zpomalit,“ uvedla hlavní autorka studie Alexandra Nicaise z univerzity v Cambridge.
