Svatý Václav porazil saského krále Jindřicha Ptáčníka a tím dokázal zachovat suverenitu českého státu. To je fakt, který je neodiskutovatelný a kvůli němu Česko každoročně 28. září slaví státní svátek. Na ten však připadá jiné výročí a sice vražda Václava rukou jeho bratra Boleslava, To jsou dvě události, o kterých mají historikové, co se týče života svatého Václava jasno. Zbytek už plave v rovině doměnek a legend. Že se toho o životě tohoto světce všeobecně moc neví, o tom svědčí i skutečnost, že se badatelé dosud neshodli, zda k vraždě došlo v roce 929 nebo 935.
Pro poznání Václavova života chybí dostatek spolehlivých dobových pramenů. Základem jsou legendy, které však nebyly sepsány za účelem věrně zachytit historického knížete. Další informace historici čerpají například od saského kronikáře Widukinda a některé prameny se opírají o výzkumy ostatků Přemyslovců z oblasti archeologie a paleoantropologie. Historie však Václava vnímá jako neochvějný symbol české státnosti, který připomíná i jím založená rotunda svatého Víta, jako hlavní kostel tehdejšíh knížectví.
Brutální vražda na Staré Boleslavi přispěla k Václavově blahořečení, protože už tehdejší legendy mu začaly připisovat zbožnost, která spočívala v rozšíření křesťanské víry v národě, vlastnoruční pěstování vína a obilí pro svaté přijímání, péči o chudé, nemocné, otroky a vězně, stavění kostelů, kácení šibenic, ničení pohanských svatyní a dokonce ničím nepodložené posmrtné zázraky.
