Za komunismu byl Jaroslav Moučka jedním z nejvíce viditelných herců a hrál role různých tajemníků, ředitelů či náměstků. To ale byla jen jedna z tváří jeho hereckého umění. Role totiž dostával navzdory faktu, že v roce 1968 na protest proti okupaci vystoupil z KSČ. Na rozdíl od jiných na něj nedopadl hněv vládnoucí strany a Moučka byl velmi často obsazovaným hercem i v sedmdesátých letech. To se objevil i v ceněných snímcích Pěnička a Paraplíčko, Smrt černého Krále, Babička, Princ a chuďas či Parta Hic. V roce 1976 sehrál i jednu ze svých nejslavnějších úloh v pohádce Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, kde ztvárnil hlavní roli čerta Trepifajxla.
Soudruzi na něho však nezapomněli a když za ním v roce 1977 přišli s novou nabídkou členství v KSČ, Moučka už nemohl odmítnout, protože to by dozajista pro něho znamenalo herecký konec. Jeho další kariéru poznamenala skutečnost, že začal dostávat role prominentních komunistů, jako byla úloha ředitele JZD v Plechové kavalérii, ředitele továrny v Nemocnici na kraji města, okresního tajemníka Pláteníka v seriálu Okres na severu či menší role v sérii Gottwald o první dělnickém prezidentovi.
Moučka nakonec s herectvím neskončil s pádem komunismu, jak si mnozí přáli, úspěšně pokračoval i v devadesátých letech, kdy jeho nejvýraznější rolí byla úloha otce Kateřiny Macháčkové a Václava Vydry v často reprízovaném seriálu Život na zámku.
Hereckou kariéru mu pak přervala Parkinsonova choroba, které nakonec Moučka v 86 letech, v roce 2009, podlehl.
