Tým českých vědců pod vedením Ondřeje Krýzy z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR odhalil, jak soli ovlivňují pohyb bahenních sopek na Marsu. Tato zjištění přinášejí nový pohled na to, jak se na rudé planetě formují jedinečné kužely, které připomínají pozemské bahenní sopky, ale chovají se zcela odlišně. Důvodem jsou specifické podmínky Marsu, zejména nízký atmosférický tlak a role solí, které významně mění vlastnosti bahenních směsí.
Vědecký tým prováděl experimenty v unikátní nízkotlaké komoře na britské Open University, kde prozkoumával chování bahna při různých koncentracích solí. Výsledky ukázaly, že soli nejen ovlivňují, jak dlouho může bahno na Marsu zůstat kapalné, ale také formu a dosah bahenních proudů. Vědci byli překvapeni tím, že chemické složení soli dokáže výrazně změnit strukturu těchto proudů, což má klíčový vliv na jejich výsledný vzhled.
Tato studie má zásadní význam pro výzkum Marsu i dalších těles Sluneční soustavy. Soli, které ovlivňují pohyb bahenních směsí, se nacházejí nejen na Marsu, ale i na dalších planetách a měsících, kde mohly za určitých podmínek existovat podobné procesy. Pochopení těchto procesů by mohlo být klíčové při hledání mikrobiálního života na jiných planetách, jako je například trpasličí planeta Ceres nebo ledové měsíce Jupiteru a Saturnu.
