Tvrzení, že kdyby nebylo petice Několik vět zveřejněné přesně před 34 lety, nebylo by Sametové revoluce, je jistě přehnané, ale důležitou roli v procesu, který v roce 1989 zatřásl tehdejším Československem tato iniciativa jistě měla. Historici se shodují, že právě prohlášení, pod které se podepsali Václav Havel, Alexandr Vondra, Stanislav Devátý a Jiří Křižan, odstartovalo události, které pak vyvrcholili v dějinné změny na konci téhož roku. Text petice obsahoval požadavky na propuštění politických vězňů, na svobodnou činnost sdělovacích prostředků a nezávislých iniciativ jako například klub Obroda, Helsinský výbor či Mírové hnutí Johna Lennona, a dále také veřejné diskuse o padesátých letech a roku 1968.
Hned den po zveřejnění v Lidových novinách však přišlo Rudé právo s odvetnou akcí a vydalo článek Kdo seje vítr? Byla to však už jen jedna z posledních akcí, kterou navíc veřejnost od vedení KSČ nepřijala. Zvlášť když vyšlo najevo, že Několik vět podepsala řada veřejně známých osobností jako Josef Kemr, Jiří Bartoška, Rudolf Hrušínský, Zdeněk Svěrák, Hana Zagorová, Bolek Polívka či dokonce Miloš Zeman.
Jména signatářů denně zveřejňovala stanice Svobodná Evropa a do listopadu 1989 jich bylo celkem 40 tisíc. Signálem, že se časy mění, byla i skutečnost, že ani jeden z autorů výzvy už nebyl za svůj názor odsouzený.
