Spor se táhnul od roku 2020, kdy stavební úřad Prahy 1 vydal společnosti Penta územní rozhodnutí pro stavbu. Podle soudu správní orgány nedostatečně prošetřily, jestli měl mít záměr posouzení vlivu na životní prostředí. Kdyby ho musel mít, pak by mohly do procesu povolování stavby vstoupit spolky, vedle Arniky, která právě jejich vyloučení napadla, například AutoMat či Klub Za starou Prahu.
Tři roky před vyloučením spolků z povolovacího procesu prošla budova posouzením vlivů na životní prostředí. Na základě toho se měly stát občanské organizace součástí povolovacího procesu. Jenže investor v projektu udělal drobné úpravy s tím, že se jedná o zcela jiný záměr a tak se šikovně vyhnul nutnosti nového posouzení vlivů i účasti spolků, které upozorňovaly na negativa, jež s sebou stavba v centru Prahy přináší.
V postupu povolování stavby došlo i k řadě minimálně podivných událostí. Například k podání žádosti o územní rozhodnutí došlo přesně den poté, kdy se na Praze 1 vystřídalo politické vedení. Koalice vedená Pavlem Čižinským, která byla proti zahájení stavby, odešla do opozice. Navíc stavební úřad vydal územní rozhodnutí mnohem rychleji, než bývá běžné. O řízení ani neinformoval veřejně. Kromě toho došlo i na porušení mezinárodního práva. Aarhuská úmluva totiž zaručuje občanům právo účastnit se všech řízení, která mohou mít zásadní dopad na životní prostředí.
„Budova už stojí a Penta lokalitu vytěžila na maximum. Je zřejmé, že úřady šly Pentě na ruku – jen nevíme, jestli záměrně. Centrum města se stalo kořistí soukromé společnosti s kontroverzní pověstí a rozsudek soudu se v této chvíli bohužel stává pouhým akademickým cvičením. Naštěstí ho mohou jako precedent využít další spolky v obdobných případech,“ vysvětluje Anna Vinklárková z Arniky.
