minutovezpravy.cz
Foto z kamery roveru Perseverance na Marsu (5. 4. 2023)
Foto z kamery roveru Perseverance na Marsu (5. 4. 2023) Zdroj: Wikimedia Commons
Zahraniční 1 min čtení

NASA hledá levnější způsob pro návrat vzorků z Marsu

NASA přehodnocuje plány na návrat vzorků z Marsu. Po zjištění, že původní mise by mohla stát až 11 miliard dolarů, agentura představila dvě levnější alternativy.

Redakce

11. ledna 2025 v 12:11

Původní plán NASA na návrat vzorků z Marsu, jehož cena měla dosáhnout až 11 miliard dolarů, byl zrušen. Agentura nyní zvažuje dvě nové varianty, které by měly snížit náklady a urychlit návrat vzorků na Zemi.

První možnost využívá osvědčený „nebeský jeřáb“ pro přistání na Marsu, menší sběrné vozítko a raketu pro dopravu vzorků na oběžnou dráhu. Odtud by je zachytila evropská sonda a dopravila zpět na Zemi. Tento plán, který je technologicky méně náročný než původní návrh, by mohl stát do 7,7 miliardy dolarů a přivézt vzorky mezi lety 2035 a 2039.

Druhá možnost spoléhá na soukromé společnosti, jako jsou SpaceX nebo Blue Origin, které by poskytly těžký přistávací modul. Ten by doručil vozítko a raketu potřebnou pro dopravu vzorků na oběžnou dráhu. Časový rámec je podobný jako u první varianty.

Původní projekt, který měl být nejkomplexnější robotickou misí v dějinách, zahrnoval novou přistávací sondu, malé helikoptéry pro sběr vzorků a výkonnou raketu. Nezávislý audit z roku 2023 však odhalil, že náklady by mohly přesáhnout 10 miliard dolarů a návrat vzorků by se zpozdil až do roku 2040.

Vzorky, které od února 2021 sbírá rover Perseverance na dně kráteru Jezero, mohou obsahovat důkazy o dávném mikrobiálním životě. NASA doufá, že přinesou odpovědi na otázky o historii Marsu, například zda na něm kdysi existovala voda a život.

Rozpočet na projekt pro rok 2025 je předmětem jednání. Senát navrhuje 200 milionů dolarů, zatímco Sněmovna reprezentantů až 600 milionů. NASA odhaduje, že pro urychlení návratu vzorků bude potřeba minimálně 300 milionů dolarů ročně. Konečné rozhodnutí o výběru varianty očekává NASA v roce 2026.

Další články z kategorie Zahraniční

Dánská premiérka podala demisi.
Zahraniční před 17 min

Dánsko je bez vlády. Volby donutily premiérku k rezignaci

Dánsko zažilo politický otřes. Premiérka Mette Frederiksen ve středu předala králi Frederikovi X demisi své vlády poté, co její tříčlenná koalice utrpěla ve volbách tvrdou porážku. Sociální demokraté sice zůstali nejsilnější stranou v parlamentu, ale výsledek znamená historicky jeden z nejslabších výkonů strany za více než sto let. Politická scéna se tak okamžitě připravuje na složitá jednání o nové vládě.

1 min čtení
Donald Trump údajně Íránu poslal návrhy mírové smlouvy.
Zahraniční před 3 h

Trump poslal Íránu mírovou smlouvu. Neposlal, tvrdí Teherán

Spojené státy se pokoušejí otevřít cestu k zastavení války s Íránem, která trvá téměř měsíc. Washington poslal do Teheránu patnáctibodový návrh příměří prostřednictvím pákistánských prostředníků, kteří nabídli prostor pro nové rozhovory. Americká administrativa tím reaguje na rostoucí tlak doma i v zahraničí, aby konflikt na Blízkém východě utlumila. Írán ale jakékoli přímé vyjednávání zpochybňuje a tvrdí, že žádná jednání se Spojenými státy neexistují.

1 min čtení
Dánská premiérka Mette Frederiksen volby sice vyhrála, ale důvodů ke spokojenosti mnoho nemá.
Zahraniční před 3 h 1 min

Dánští socialisté spadli na stoleté minimum, Grónsko vyčkává

Dánské parlamentní volby přinesly tvrdou ránu pro vládní sociální demokracii premiérky Mette Frederiksen. Strana získala jen 38 křesel v parlamentu, což je nejhorší výsledek za posledních více než 120 let. Přesto zůstali nejsilnější stranou a premiérka stále může usilovat o třetí mandát. O budoucí vládě však rozhodnou složitá koaliční jednání.

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro.
Zahraniční před 15 h 1 min

Bolsonaro je venku. Soud mu umožnil domácí vězení

Brazilský exprezident Jair Bolsonaro se dočasně vrací z vězení domů. Nejvyšší soud v Brazílii rozhodl, že sedmdesátiletý politik si část svého trestu odpyká v domácím vězení. Verdikt vydal soudce Alexandre de Moraes, který stanovil první lhůtu na 90 dní. Po jejím uplynutí soud znovu posoudí zdravotní stav bývalé hlavy státu a rozhodne, zda domácí režim prodlouží.