Lidé s častými atakami přicházejí o výkon, jistoty i kariérní šance. Proto se z migrény stává kromě zdravotního omezení i sociální problém, a to pro víc než milion Čechů.
Odborníci odhadují, že nemoc způsobuje ročně ztráty v řádu stovek tisíc korun na jednoho pacienta, a to nejen kvůli pracovní neschopnosti, ale i kvůli snížené produktivitě. Zvlášť těžká situace nastává u těch, kdo mají čtyři a víc záchvatů měsíčně. Těch je v Česku přes 300 tisíc.
Migréna postihuje obě pohlaví, ženy ale častěji. Typicky se objevuje mezi 20. a 50. rokem života, tedy právě v období, kdy lidé potřebují žít naplno. Kromě fyzických potíží přináší i psychické dopady, frustraci, izolaci a pocit viny. Okolí nemoc často bagatelizuje, radí třeba růžovou pilulku nebo procházku na čerstvém vzduchu. Jenže migréna není lenost ani přecitlivělost. Jde o neurologické onemocnění s jasně popsanými mechanismy v mozku.
Léčba se v posledních letech posunula. Kromě klasických léků existují moderní cílené přípravky i takzvané gepanty, které pomáhají zvládat záchvaty i snižovat jejich frekvenci. Přesto podle lékařů zůstává velká část pacientů bez správné diagnózy i pomoci. Mnozí se snaží zvládnout bolest sami a riskují závislost na volně prodejných analgeticích.
Migréna přitom výrazně zasahuje i do soukromého života. Lidé s častými záchvaty zvažují, zda zvládnou rodičovství, nebo ho odkládají. Až 40 procent pacientů přiznává, že nemoc ovlivnila jejich péči o děti.
Odborníci proto apelují na větší osvětu. Zaměstnavatelé by měli nabízet flexibilní pracovní dobu, klidové zóny nebo možnost práce z domova. Rodina zase nejvíc pomůže důvěrou, že bolest jejich blízkého člověka je skutečná. Migréna se nedá porazit vůlí, ale s dostatečnou podporou a moderní léčbou se s ní dá žít.
