Byla to právě německá strana CDU, zejména její tehdejší předsedkyně a kancléřka Angela Merkel, kdo byl hlavní tváří migrační vlny, jenž měla podle tehdejších ideálů obohatit německou kulturu a zajistit samotným Němcům ještě větší blahobyt. Že to dopadlo úplně obráceně, je už jasné i německým politikům, a rozhodně nejde jen o představitele krajně pravicové AfD. K migrační krizi se totiž nově staví kriticky právě i CDU, která navrhuje dosud neslýchané. Bleskové deportace. Na nich se shodli také britský premiér Rishi Sunak a předsedkyně italské vlády Giorgia Meloni.
Británie a Itálie jsou v úsilí o deportace migrantů zatím dál než Německo, úspěchy si zatím přičíst nemůžou. Snaha vlád obou zemí o vypořádání se s předchozí proimigrantskou politikou naráží na odpor soudů, protože deportace odporují tamní legislativě. Německá CDU, rozcházející se s tvrzením své někdejší předsedkyně, že v Německu je místa dost pro všechny, zatím zmínila nelegální běžence z Afriky, zejména ze Rwandy a Ghany a také migranty z východoevropských zemí Gruzie a Moldavska, kterých by se chystaná opatření měla dotknout jako prvních.
Jens #Spahn, stellvertretender Vorsitzender der #CDU/#CSU-Fraktion, schlug vor, alle neuen #Migranten, die illegal in die EU einreisen, nach #Ghana, #Ruanda oder in osteuropäische Nicht-#EU-Länder zu schicken. pic.twitter.com/YaIe69LJr8
— Kaputte Ampel (@KaputteAmpel) December 18, 2023
Strana CDU patří k favoritům příštích německých voleb. V koalici s CSU má šanci na zisk přesahující 30 procent hlasů. Na druhém místě je protiimigrační krajně pravicová AfD, která aktuálně vykazuje preference kolem 22 procent a stále posiluje. Vládní strany SPD a Zelení vykazují obrovský propad až někam k 12 procentům.
