Röntgen pracoval ve svém laboratoři v bavorském Würzburgu, když při pokusech s katodovými paprsky zaznamenal zvláštní světélkování na blízké obrazovce. Neznámému jevu dal označení „X“ – symbol pro neznámou veličinu. Brzy zjistil, že paprsky pronikají měkkými tkáněmi, ale zastavují se na kostech a kovu, což umožňuje jejich fotografování.
Objev byl označen za lékařský zázrak a už o dva roky později se rentgenové paprsky používaly na bojištích při hledání kulek a zlomenin. Vědci však dlouho netušili, že záření může být nebezpečné. Teprve po smrti Edisonova asistenta Clarence Dallyho v roce 1904 začali brát riziko radiace vážně.
Navzdory tomu rentgen zůstal nenahraditelným nástrojem vědy i medicíny. V padesátých letech se dokonce používal v obchodech k „měření bot“, než byl uznán jako zdravotní riziko. Röntgen, který svůj objev nikdy nepatentoval, získal v roce 1901 první Nobelovu cenu za fyziku. Jeho jméno dnes nese technologie, bez níž si moderní svět neumí představit lékařství ani bezpečnostní kontrolu.
