Kdy českoslovenští komunisté zjistili, že je konec? Přesně před 35 lety

Ačkoliv se za pád komunistického režimu v Československu obecně počítá 17. listopadu 1989, skutečnost, že celá věc po více než 40 letech končí, začala o několik měsíců dříve. 15. ledna 1989, tedy přesně před 35 lety začal takzvaný Palachův týden, který si měl připomenout dvacet let starý čin studenta Jana Palacha, který se na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy upálil na Václavském náměstí, což se nakonec zvrhlo v demonstraci pro režimu. Nepokoje byly největší právě od doby, kdy armády států Varšavské smlouvy překročily československé hranice.
Celou věc vzali do rukou disidenti, kteří se rekrutovali také z řad signatářů Charty 77. Proti nim, když se snažili položit květiny k pomníku svatého Václava, zasáhla Veřejná bezpečnost a Lidové milice, což však celou situaci neuklidnilo, spíše naopak. O den později se protesty rozrostly, což už přerostlo v otevřený boj mezi nespokojenou veřejností a komunistickou policií. Protesty trvaly až do 19. ledna a během nich bylo pozatýkáno 1400 osob, včetně budoucího prezidenta Václava Havla.
Palachův týden měl dohru ještě po Sametové revoluci. 22. prosince 1989 byl zatčen šéf tehdejší pražské KSČ Miroslav Štěpán a obviněn z toho, že nařídil proti demonstrantům použít slzný plyn a vodní děla. Soud jej poslal do vězení na čtyři roky, ovšem ještě před vypršením poloviny trestu jej propustil.