K 82. narozeninám, které na začátku května oslavila jedna z největších stálic a legend tuzemské populární hudby, frontman Olympicu Petr Janda, dostal muzikant speciální dárek. Ten den totiž do kin vstoupil snímek Django, který je zasvěcený Jandovu dosavadnímu životu a tvorbě. Těžiště filmu samozřejmě leží v Jandově práci pro Olympic a ne náhodou se v něm objevují i jeho dávní členové jako například František Ringo Čech, který za bicími v kapele působil v šedesátých letech, nebo baskytarista Jiří Korn, jenž v Olympicu hrál o dekádu později.
Dějovou linku filmu i svého života vypráví Janda sám. Vrací se k dobám komunismu, přiznává, že občas musel dělat ústupky, vrací se do devadesátých let, která Olympic skoro nepřežil, a vypráví také o své rodině, kterou kromě šťastných chvil postihlo i několik tragédie jako v případě úmrtí Jandova syna Petra. Celkově je hudebník ve svém vyprávění otevřený a empatický styl režisérky Olgy Malířové Špátové snímku dodává patřičnou hloubku.
Přestože film Django působí bilancujícím dojmem, Janda rovněž přiznává, že ani ve velmi pokročilém věku se do důchodu zatím nechystá. Naopak, letos chce s Olympicem navázat na čtyři roky starou, kontroverzní a až heavymetalovou nahrávku Kaťata.
