Už ve chvíli, kdy 5. dubna 1968 Klub angažovaných nestraníků (KAN) vznikal, byl pod ostřížím dohledem vládnoucí Komunistické strany Československa. Ta jeho založení v euforii Pražského jara povolila, ale už od samotného počátku čelil KAN různým útokům ze strany komunistických špiček. Navíc v létě 1968 se KAN stával prostředkem pro protikomunistické provokace na venkově a nakonec byl jedním z důvodů, proč sovětský vůdce Leonid Brežněv vyslal do Československa sovětské tanky. Když totiž mluvil o kontrarevoluci, měl na mysli právě KAN, jehož povolení několikrát vyčetl prvnímu tajemníkovi KSČ Alexandru Dubčekovi.
Ve chvíli, kdy do Československa najely sovětské tanky, bylo jasné, že KAN dlouho nepřežije. Nakonec vydržel pouhých 17 dnů. 7. září, tedy přesně před 55 lety, ministerstvo vnitra vydalo nařízení, kterým KAN okamžitě zakázalo. Přestože ten den skončila nejslavnější část existence Klubu angažovaných nestraníků, konec to nebyl definitivní.
Půl roku poté, co Sametová revoluce přepsala v Československu staré pořádky, se KAN objevil znovu a vstoupil jako disidentský subjekt do tehdejšího porevolučního dění. V dalších letech však subjekt zcela zmizel z politické mapy, ve volbách dostával pouze desetiny procenta. Svou životaschopnost projevil ale v současnosti, kdy se členové hnutí dostali na kandidátky vládnoucí Pětikoalice, s kterou je spojuje společný program založený na liberalismu, pro-evropanismusu a antikomunismu.
