Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR objevili v lomu v Dolním Sasku prvohorní zkameněliny larev starobylé skupiny hmyzu, známé jako Palaeodictyoptera. Tyto larvy poskytují nové poznatky o vývoji křídel.
Zkameněliny larev ukazují adaptace pro život ve vodním prostředí, včetně párů zploštělých výběžků na zadečku, které sloužily jako žábry. Zároveň na hrudi objevili základy tří párů budoucích křídel, které měly podobnou strukturu jako žaberní plátky. To naznačuje, že tyto struktury sloužily k dýchání a příjmu kyslíku z vodního prostředí.
Ačkoliv zkameněliny nejsou přímými předky křídlatého hmyzu, jsou stále starobylou skupinou, což poskytuje důležité náhledy do počátků vývoje hmyzu. „Vzhledem k tomu, že i u dalších původem prvohorních skupin, jako jsou jepice a vážky, žijí larvy ve vodě, nabízí se myšlenka, že vodní prostředí hrálo důležitou roli v samých počátcích vývoje křídlatého hmyzu,“ uvádí Pavel Sroka z Entomologického ústavu BC AV ČR. „První formy zploštělých výběžků na hrudi, které daly vznik pozdějším křídlům, tak mohly vzniknout jako orgány určené k dýchání, podobně jako to vidíme u křídelních pochev na našich zkamenělinách,“ říká Sroka.
Studie byla publikována v časopise Communications Biology.
