sobota 23. listopadu 2024

Češi jako první zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu

Čeští vědci představili revoluční metodu pro zkoumání chromozomů.

Kolorovaný snímek chromozomu v nativním stavu získané pomocí nově vyvinuté pokročilé environmentální rastrovací elektronová mikroskopie.

Kolorovaný snímek chromozomu v nativním stavu získané pomocí nově vyvinuté pokročilé environmentální rastrovací elektronová mikroskopie.
Zdroj: ÚPT AV ČR

  • Kolorovaný snímek chromozomu v nativním stavu získané pomocí nově vyvinuté pokročilé environmentální rastrovací elektronová mikroskopie.
  • Zdroj: ÚPT AV ČR

Čeští vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky AV ČR dosáhli historického průlomu v mikroskopii. Jako první na světě se jim podařilo zobrazit celý chromozom v přirozeném stavu. Tato inovativní metoda, nazvaná A-ESEM, přináší nové možnosti pro studium biologických vzorků, což může mít významné dopady jak v medicíně, tak v zemědělství.

Metoda A-ESEM umožňuje pozorovat živé vzorky, včetně rostlinných a částečně i živočišných buněk, v jejich přirozeném prostředí. Dříve používaná rastrovací elektronová mikroskopie (SEM) vyžadovala zkoumané vzorky ve vysokém vakuu, což často vedlo k poškození jejich struktury.

Vedoucí brněnského týmu Vilém Neděla přirovnal novou metodu A-ESEM k luxusnímu automobilu s funkcemi ponorky, který dokáže plout po vodě. Tento mikroskop pracuje ve vysokém tlaku plynu a až 100procentní vlhkosti, což je šetrné prostředí pro biologické vzorky, a umožňuje tak jejich studium bez poškození.

Výzkum provedený v rámci spolupráce s olomouckým pracovištěm Ústavu experimentální botaniky AV ČR odhalil nové informace o nanostruktuře chromozomů, což bylo dosud nemožné s využitím tradičních metod, které často poškozovaly vzorky.

Tento vědecký průlom je nejen úspěchem české vědy, ale také slibuje zásadní inovace v oblasti mikroskopie a biologie, které by mohly změnit způsob, jakým chápeme a studujeme životní procesy na mikroskopické úrovni.

Autor: Šimon Mitro

Související

Želvuška, jeden z druhů konzumentů, kteří žijí na severských ledovcích
Ostatní Věda

Ztráta želvušek na ledovcích by mohla mít vážné následky

mozek
Ostatní Zdraví

Čeští vědci rozklíčovali, jak se mozek uzdravuje po mrtvici

laboratoř
Světové dny Věda

Den vědy pro mír a rozvoj

cukrovka
Zdraví

Léky proti cukrovce pomáhají i srdci a játrům