Václav Havel v roce 1990 po svém zvolení prezidentem amnestií takřka vyprázdnil tuzemské věznice a rozjela se vlna obrovské kriminality. Dnes je už amnestie prostředkem takřka nevyužívaným, za dob komunismu se k ní přistupovalo běžně. Nejen v době nástupu nových prezidentů do úřadu, ale některé z nich připadly také na 9. květen, tedy na den, kdy se slavil konec druhé světové války. Květnové amnestie bývaly významnější než jakékoliv jiné. Alespoň dvě z nich.
Ta první se uskutečnila před 69 lety, v roce 1955. Tehdejší prezident Antonín Zápotocký poprvé dal najevo svůj opatrný nesouhlas s praktikami posledních let a vyhlásil amnestii pro poúnorové emigranty. Kromě nich se na svobodu dostali i vězni, kteří seděli například za menší majetkovou činnosti či drobnější prohřešky.
Významnější však byla amnestie, kterou o pět let později, 9. května 1960, vyhlásil Zápotockého nástupce Antonín Novotný. Ten den Novotný udělil generální pardon tisícím politických vězňů. Brzy poté se uzavřely i pracovní tábory Bytíz a Vojna na Příbramsku a Československo začalo směřovat k mnohem uvolněnějším 60. letům.
