Alkohol se v těle mění na acetaldehyd, látku, která dokáže slepit obě vlákna DNA. Tím zastaví její replikaci a ohrozí dělení buněk. Pokud buňka poškození neopraví, vede to buď k nekontrolovanému množení, nebo k buněčné smrti. Podobné poruchy jsou typické pro vzácnou Fanconiho anémii, již vědci použili jako model.
Výzkumníci synteticky vytvořili poškození DNA a sledovali, které enzymy je dokážou rozpoznat. Klíčový se ukázal enzymový komplex SXE, který poškozenou část přesně vystřihne a spustí opravu. Tento mechanismus je podle studie univerzálnější, než se čekalo – zvládá i defekty způsobené chemoterapií či dalšími toxiny.
Experimenty na myších s poruchou oprav DNA a sníženou schopností odbourávat acetaldehyd ukázaly, že tato kombinace dramaticky zvyšuje riziko rakoviny. U březích samic byl poškozený dokonce i plod, pokud nedokázal toxickou látku odbourat.
Výsledky tak potvrzují, že lidé s geneticky oslabenou opravnou dráhou DNA a horším odbouráváním acetaldehydu jsou vůči alkoholu mnohem citlivější. Podle autorů výzkumu je závěr jasný: alkohol DNA poškozuje, mechanismus opravy sice existuje, ale zdaleka není všemocný.
