Mořské vlny veder ohrožují schopnost oceánů ukládat uhlík
Nová studie ukazuje, že extrémní oteplování moří narušuje potravní řetězce i přirozený proces ukládání uhlíku, který brání změně klimatu.
Nová studie ukazuje, že extrémní oteplování moří narušuje potravní řetězce i přirozený proces ukládání uhlíku, který brání změně klimatu.
Nejvíce skleníkových plynů produkuje svět prostřednictvím spalování fosilních paliv. Mnohem méně se však mluví o tom, že na druhém místě stojí zemědělství. Hlavní roli hraje výroba hovězího masa a mléčných výrobků.
Planeta čelí čím dál častějším výkyvům mezi ničivými povodněmi a suchy. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace se vodní cyklus stává stále méně předvídatelným a ohrožuje životy miliard lidí.
V americké Louisianě došlo letos k velkému nárůstu nákazy nebezpečnou masožravou bakterií Vibrio vulnificus, kterou se mohou lidé infikovat ve vodě nebo při konzumaci mořských plodů.
Nedávná studie z téměř devíti set velkých měst ukázala, že dvě úmrtí ze tří způsobených letos v létě extrémním horkem má na svědomí neustávající lidské spalování fosilních paliv.
Nový výzkum zveřejněný v časopise Nature tvrdí, že desítky smrtících vln veder za posledních 25 let by bez emisí způsobených lidmi vůbec nenastaly. Největší podíl nese zhruba 180 producentů ropy, plynu a cementu.
Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) varuje, že kvalita ovzduší a změna klimatu jsou úzce propojené a navzájem se zhoršují. Aerosoly z požárů, dopravy či průmyslu ovlivňují teplotu, zdraví i ekosystémy.
Obnova narušené ozónové vrstvy s sebou přináší jedno velké mínus. Planeta Země se víc zahřívá.
Největší požáry za poslední desetiletí ničily v létě Portugalsko a Španělsko. Vědci varují, že za jejich nebývalou intenzitou stojí klimatická změna, která podobné extrémy činí mnohem pravděpodobnější.
Vědci zjistili, že velká horka mají na svědomí rychlejší stárnutí. Vedro má prý na lidské tělo téměř srovnatelný efekt jako kouření, pití alkoholu, konzumace nevyvážené stravy, nebo nedostatek pohybu.