Spalováním uhlí, plynu a ropy potřebných pro výrobu tepla a elektřiny, ale také pro pohon dopravních prostředků, vzniká přibližně 73 procent všech světových emisí. Zemědělství, lesnictví a využívání hospodářské půdy má na svědomí přibližně dalších 20 procent. Průmysl, zejména pak ten chemický a hutní může, za dalších pět procent a odpadové hospodářství, které produkuje emise ukládáním a spalováním odpadu, za necelá tři procenta.
Živočišná výroba spadající pod zemědělství má na svědomí přibližně 17 procent. Zdaleka nejvíc ze všech hospodářských zvířat zatěžuje klima skot, který svým trávením produkuje obrovské množství metanu.
Dánsko proto zavádí pro zemědělce od roku 2030 daň z emisí CO2. Činit bude na začátku v přepočtu 400 korun za jednu tunu vypuštěného oxidu uhličitého a v roce 2035 se zvýší asi na tisíc korun. Podobnou zelenou daň chtěl zavést od letoška i Nový Zéland, návrh po protestech zemědělců stáhl. Průměrná dánská kráva za rok vypustí na šest tun CO2.
Krávou produkovaný metan lze snížit přidáním speciálních přípravků do krmiva. Podobný účinek má také výsev kvalitních travin na pastviny. Metan z hnoje lze speciálními nástroji chytat a vyrábět z něj bioplyn. Omezit metan může podle vědců každý tím, že omezí spotřebu hovězího masa.
