Americký vědecký tým složený z odborníků z univerzit Vermont a Tufts vyrobil z lidských buněk živé miniroboty, kteří by mohli podle lékařů do budoucna léčit poškozené tkáně pacientů.
Důvěra Američanů ve vědu klesá. Jen 57 procent si myslí, že má věda většinově pozitivní dopad na lidstvo.
Loni rostly výdaje na výzkum a vývoj. Za nárůstem stojí především podniky.
Vědci učinili pokrok ve zkoumání dávno vyhynulých druhů. Ze 130 let starého exempláře tasmánského tygra získali RNA.
Švýcarští vědci vyvinuli speciální implantát, který umožní ochrnutým lidem znovu ovládat nohy prostřednictvím myšlenek. Technologie je stále ve fázi výzkumu, v budoucnu by ale prý mohla po včasné aplikaci ochrnuté i úplně uzdravit.
Švýcarští vědci objevili mikroby, které dokážou rozložit plasty při teplotě 15 stupňů Celsia. To by mohlo pomoci s levnější a k životnímu prostředí šetrnější recyklací.
Virus žluté zimnice, západonilské horečky, venezuelské koňské encefalitidy nebo vysoce infekční bakterie budou nově moci zkoumat čeští vědci v nejmodernější laboratoři.
Český výzkum a inovace budou podpořeny částkou 3,9 miliard korun pomocí evropských dotací.
Malý kluk je jako Sheldon z Teorie velkého třesku. V devíti letech má za sebou maturitu a jde studovat na vysokou.
Jmenuje se Blastocrithidia nonstop a je to parazit. Pro vědeckou obec je zcela nový a zároveň velmi unikátní. Odborníci zjistili, že má naprosto nepředvídatelnou a výraznou odchylku od genetického kódu.