Vědci zjišťují, že mech zvládne i kosmické prostředí
Nová studie potvrzuje, že mech dokáže přežít devět měsíců ve vesmíru a po návratu na Zemi zůstává plně životaschopný.
Nová studie potvrzuje, že mech dokáže přežít devět měsíců ve vesmíru a po návratu na Zemi zůstává plně životaschopný.
Tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR vytvořil první ucelenou mapu DNA prvků, které na dálku řídí aktivitu genů v ječmeni. Objev zveřejněný v časopise Cell Genomics může urychlit vývoj odolnějších a výnosnějších odrůd obilovin.
Tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd zjistil, že bakterie rodu Bordetella mění tvar svého infekčního aparátu podle prostředí. Tento objev přináší nové poznatky o průběhu infekce a může pomoci při vývoji účinnějších léků i prevenci onemocnění.
Američtí vědci varují před geomagnetickými bouřemi, které mohou na Zemi přinést jasnou polární záři a dočasně ochromit rádio i GPS.
Dnes se slaví Mezinárodní den vědy pro mír a rozvoj.
Před 130 lety se německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen stal prvním člověkem, který pozoroval rentgenové záření. Jeho náhodný objev umožnil lékařům nahlédnout do lidského těla bez operace a položil základ moderní diagnostiky.
Čeští vědci popsali metodu, která během čtyř minut vytvoří v nanodiamantech svítivá kvantová centra. Za týden tak vyrobí materiál, na který by dosavadní postupy potřebovaly více než 40 let.
Mezinárodní tým vědců, včetně českých odborníků z Akademie věd, identifikoval nový typ mozkových buněk, které mohou pohánět chronický zánět při progresivní roztroušené skleróze. Objev otevírá cestu k vývoji cílenější léčby tohoto vážného onemocnění.
Rostlinná rozmanitost může pomoci půdě zadržovat uhlík, a tím přispět k ochraně klimatu.
Mykologové z Akademie věd popsali dosud neznámé druhy mikroskopických hub z české přírody. Zjistili, že jejich vliv nekončí u rozkladu dřeva – podílejí se i na zdraví půdy a koloběhu živin.