Umělá inteligence proniká do práce Američanů
AI využívá při práci už jeden z pěti Američanů. Zájem o technologii rychle roste, hlavně mezi vzdělanějšími pracovníky.
AI využívá při práci už jeden z pěti Američanů. Zájem o technologii rychle roste, hlavně mezi vzdělanějšími pracovníky.
Opalovací krémy s SPF nejsou pro Čechy samozřejmostí. Ženy je používají výrazně častěji než muži, a i když většina lidí vnímá rizika spojená s nadměrným sluněním, pravidelné preventivní kontroly u dermatologa navštěvuje jen málokdo.
Bezpečnostní složky, Česká národní banka a místní úřady patří k institucím s největší důvěrou veřejnosti. Naopak vláda, Poslanecká sněmovna a Senát zůstávají na chvostu žebříčku. Prezident si udržuje podporu nadpoloviční většiny občanů.
Podle nové studie se většina Američanů obává rostoucího vlivu umělé inteligence na každodenní život. Největší strach mají z oslabení lidské tvořivosti a vztahů, i když AI částečně vítají při praktických úkolech.
Podle výzkumu agentury STEM/MARK většina Čechů žije ve fungujících partnerských vztazích. Zatímco starší generace častěji setrvávají i v méně funkčních svazcích, mladí lidé se nespokojí s kompromisy – buď mají vztah harmonický, nebo žádný.
Češi v otázkách sociální politiky dávají přednost pomoci rodinám s dětmi a investicím do životního prostředí před navyšováním důchodů či sociálních dávek. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM.
Informace na obalech potravin chrání před zdravotními riziky i civilizačními nemocemi. Přesto je v Česku pečlivě sleduje pouze malá část spotřebitelů, ukázal nový průzkum Ministerstva zemědělství.
Češi chodí na vinobraní především kvůli jedinečné náladě a společenskému zážitku. Degustace vína zůstává důležitá, ale v hodnocení návštěvníků ustupuje až na druhou příčku.
Podle nového průzkumu agentury STEM/MARK považuje drtivá většina Čechů průmysl a zejména ocelářství za klíč k zaměstnanosti, ekonomické stabilitě i národní identitě. Zároveň rostou obavy z rostoucích nákladů a tlaku mezinárodní konkurence.
Denně nebo několikrát týdně vyhazuje potraviny 12 procent Čechů a 16 procent Slováků. Data ukazují i výrazný generační paradox v obou zemích. Nejčastěji jídlem plýtvají mladí lidé, i když právě oni bývají často největší zastánci udržitelnosti.