Ministr Síkela napsal svému německému kolegovi dopis, v němž jej vyzývá, aby tamní přepravní podniky přestaly zadržovat plyn určený Česku. Komplikuje to snahy o odstřižení od ruského plynu.
Pro Českou republiku by mohl německý plyn být zase zajímavý. Od Nového roku po zrušení tranzitního poplatku by se jeho cena mohla vyrovnat ruskému plynu.
Loňské prohlášení premiéra Petra Fialy ohledně zbavení se závislosti na ruském plynu už neplatí. A šance, že by se situace změnila, je malá.
Česká republika dodá Ázerbájdžánu zbraně, postsovětská země pošle směrem na Prahu plyn. Ten pomůže snížit závislost na Rusku.
Sankce zapůsobily. Gazprom za loňský rok vykázal takovou ztrátu, jakou nikdo nečekal.
Soumrak nad uhelnými elektrárnami v České republice pokračuje. V Dětmarovicích zbývá tomuto způsobu výroby elektřiny maximálně několik let.
Brno bude čerpat teplo do svých bytů z jaderné elektrárny Dukovany. Nová smlouva totiž posvětila stavbu horkovodu.
Alternativní zdroje energie pokrývají potřeby lidstva ze čtyř procent, a do té situace by se měla snižovat produkce ropy, plynu a uhlí. Šéf jedné z největších ropných společností světa takový plán považuje za odvážný, ale zároveň i utopický.
Platby Německu za tranzit plynu do České republiky podle ministra Síkely nahrává dodávkám levnějšího ruského plynu. Stejný problém má Rakousko, Slovensko, Maďarsko či Polsko, kterým se německé poplatky rovněž nelíbí.
Před válkou na Ukrajině Česká republika získávala 97 procent veškerého plynu z Ruska. Dnes je to 60 procent. Vláda se přitom ještě před pár měsíci chvástala, že závislost na Rusku skončila a od Putina nevezme už ani kapku.