Česká republika se v červnu dočká něčeho vskutku nevídaného. Několik set vojáků z 12 členských států Severoatlantické aliance se zde sejde, aby nacvičili zásah proti zbraním hromadného ničení.
Ruská armáda útočí na Časiv Jar s více než 20 tisíci vojáky. Ukrajinci vyhlížení slíbenou pomoc od Spojených států.
Nad albánskými starosty na severu Kosova nadále visí otazník. Referendum, které je mělo potvrdit ve funkcích, je neplatné.
Prezident Javier Milei o sobě tvrdí, že je argentinským Donaldem Trumpem a v to duchu chce svou zemi více přiblížit Spojeným státům. Proto také požádal o těsnější svazek s NATO.
Do prázdnin bude mít Ukrajina část dělostřelecké munice z české iniciativy. Nyní však musí ustupovat ze svých pozic, kde čelí masivní ruské přesile.
Slovensko odmítá migrační pakt, který by do země přivedl nelegální migranty. Zároveň podle premiéra Roberta Fica nepodpoří ani vstup Ukrajiny do NATO.
Mírová jednání o válce na Ukrajině budou ve Švýcarsku bez účasti Ruska. Jeho přítomnost odmítá zejména ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina žádá o systémy protivzdušné obrany Patriot, bojové letouny a dělostřelecké zbraně. Není toho zase tolik, tvrdí Zelenskyj.
Německý Bundeswehr zamířil do Litvy. Pět tisíc jeho vojáků tam bude trvale sloužit poblíž hranic s Ruskem.
Zabraná území Rusku, zbytek Ukrajiny do NATO. O takovém hypotetickém konci války na východě Evropy se mluví už i mezi aliančními špičkami.