Vědci zjistili, že velká horka mají na svědomí rychlejší stárnutí. Vedro má prý na lidské tělo téměř srovnatelný efekt jako kouření, pití alkoholu, konzumace nevyvážené stravy, nebo nedostatek pohybu.
Nová studie varuje, že klimatická změna s extrémními teplotami srazila populace tropických ptáků až o třetinu od 50. let minulého století.
Udržování zeleně kolem obcí, odstraňování suchých dřevin, křovin a spadaného listí, vytváření ochranných pásem kolem měst, nebo přísná pravidla pro používání pyrotechniky a rozdělávání ohňů jsou klasikou. Existují však i jiné netradiční metody.
Francie čelí druhé vlně veder tohoto léta. Teploty na jihozápadě země dosáhly až 43 °C, meteorologové vyhlásili nejvyšší stupeň varování v dvanácti departementech a varují před rostoucím rizikem pro zdraví i kvalitu ovzduší.
S rostoucími teplotami vysazují města po celém světě novou zeleň, která dokáže výrazně ochladit okolí. Mnoho výzkumů však ukazuje, že stromy a keře nejsou ve městech rozložené spravedlivě. Odborníci situaci označují za zelenou nerovnost.
Horké léto, jaké dlouho nebylo, to je charakteristika počasí příštích dnů v jižní Evropě. V Česku dál pojede současný trend rozpačitého léta.
Vysoké letní teploty představují pro lidský organismus stále větší zátěž. Vídeň proto rozšiřuje svou síť cool zón, klimatizovaných útočišť před horkem, která jsou volně přístupná pro všechny. 22 ochlazovacích míst nabízí i společenské vyžití.
Nátěr se speciálním složením dokáže od budov, ale také od automobilů, vlaků, elektrických zařízení a dalších předmětů, které potřebují chlazení, skvěle sluneční paprsky odrážet. Barva je prý natolik funkční, že plochy ochladí až o 20 stupňů.
Horké letní dny jen tak nekončí. Ve čtvrtek zasáhne Česko studená fronta doprovázená bouřkami, ale už o víkendu se opět vrátí tropické teploty přes 30 stupňů.
Asie se v posledních desetiletích otepluje téměř dvakrát rychleji než globální průměr.