Němci., kteří procházejí největší krizí od konce druhé světové války, volají po změně. Nakonec si však žádnou radikální neodhlasovali, protože ve vládě pravděpodobně zůstanou sociálně demokratičtí SPD.
Před švýcarským domem šéfky strany AfD se sešli odpůrci nacismu. Krajně pravicové sdružení si brousí zuby na velký úspěch v dnešních německých volbách.
Podle průzkumů preferuje krajně pravicovou AfD více než pětina Němců. Protesty proti ní ale neutichají ani v době konání dnešních předčasných voleb.
Němci si zvolí nové zastoupení v Bundestagu. Od minulých voleb nejvíce posílila krajně pravicová strana AfD, kterou preferují zejména voliči v bývalém Východním Německu.
Kdo bude v Německu vládnout? Průzkumy naznačují i podobný vývoj jako ve Francii.
S nečekaně tvrdým a kritickým projevem vystoupil v Mnichově americký viceprezident J.D. Vance. Přítomné, které jeho slova šokovala, ocenili potleskem šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyen za její slova podpory Ukrajině.
I přes rostoucí kriminalitu a sérii vražedných útoků ze strany přistěhovalců z muslimských zemí, se znovu v Německu demonstruje na podporu migrace. Terčem je především strana Alternativa pro Německo.
Se Zelenými Friedrich Merz jít do koalice nechce, s AfD mu to zakazuje stranické ujednání. Pravděpodobně mu zbyde pouze současný kancléř Olaf Scholz.
Chování migrantů rozděluje společnost v Německu na dvě části. Ta nepoměrně menší se začíná chovat agresivně a terčem jejich útoků jsou zejména politici ze strany CDU.
Po vražedném v Aschaffenburgu, při němž rukou migranta zemřelo i dvouleté dítě, se CDU chystala omezit přistěhovaleckou politiku. Nyní se však přiklonila na stranu bývalé kancléřky Angely Merkel a vše bude probíhat v rozsahu jako dosud.