Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny se dnes stal místem viditelného zlomu v debatě o české politice vůči Ukrajině. Vznikající vládní koalice odmítla podpořit návrh usnesení, který by deklaroval podporu Ukrajině v její obraně proti ruské agresi. Místo toho prosadila vlastní text, jenž akcentuje mírové iniciativy amerického exprezidenta Donalda Trumpa a obecnou podporu transatlantických vztahů, aniž by se jednoznačně přihlásil k dosavadní linii podpory Kyjeva.
Návrh na jasné vymezení českého postoje předložili poslanci STAN. Koaliční většina jej však přehlasovala s tím, že je podle ní předčasné přijímat silná politická prohlášení v situaci, kdy se mezinárodní jednání o možném příměří teprve formují. Opozice tento argument odmítla a upozornila, že výbor tím vyslal nejednoznačný signál do zahraničí i směrem k domácí veřejnosti.
Hlasování ve výboru tak odkrylo hlubší politický spor o to, jakým jazykem a s jakou mírou konkrétnosti má Česká republika k válce na Ukrajině přistupovat. Zatímco opozice tlačí na explicitní vyjádření podpory, koalice dává přednost opatrnějším formulacím a vyčkávání na další vývoj na mezinárodní scéně. Spor naznačuje, že téma Ukrajiny bude i nadále jedním z hlavních testů soudržnosti nové vládní většiny.
Bývalá vláda Petra Fialy udělala z podpory Ukrajiny jeden z hlavních pilířů své zahraniční politiky a patřila k nejviditelnějším zastáncům vojenské pomoci Kyjevu v Evropě. Kritici jí ale vyčítali, že tento postoj prosazovala především hodnotově a symbolicky, zatímco jen omezeně vysvětlovala konkrétní dopady na české zájmy, veřejné finance a bezpečnost. Podpora Ukrajiny se tak stala výrazným politickým gestem, které vláda hájila spíše apelováním na morálku než otevřenou debatou o nákladech a alternativách.
