Nezvyklý úkaz podrobně sledovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd, kteří provedli terénní průzkum i laboratorní analýzy odebraných vzorků. Vzhledem k tomu, že podledový výskyt sinic je ve světě velmi vzácný, patří lipenský případ mezi nejdetailněji zdokumentované příklady tohoto jevu.
Rozbory potvrdily, že zelené zbarvení způsobila sinice Woronichinia naegeliana, tedy druh, který se na Lipně běžně vyskytuje v letní a podzimní sezóně. Klíčovým faktorem jejího rozvoje je vysoký obsah živin ve vodě, především fosforu, který se do nádrže dostává jako důsledek lidské činnosti v povodí.
Lipno se v porovnání s jinými českými přehradami vyznačuje tím, že sinice tam přetrvávají výrazně déle. Zatímco jinde vodní květy obvykle mizí s příchodem podzimu, na Lipně se můžou v menším množství vyskytovat i v zimě. V závěru roku se jejich biomasa udržela u hladiny až do zamrznutí nádrže, k tomu přispělo klidné počasí, slabý vítr a dostatek slunečního svitu.
Pod tenkým a místy velmi průhledným ledem tak vznikaly výrazné zelené plochy a takzvaná sinicová oka viditelná i z leteckých snímků. Jev přetrval až do konce roku a ustoupil pravděpodobně až po vydatném sněžení, které omezilo přístup světla pod led. Situace potvrzuje, že ekosystém Lipna se kvůli oteplování klimatu mění. Podobné netypické projevy můžou být v budoucnu stále častější.
