Vybojoval černochům práva a před 55 lety zemřel rukou vraha

Je přesně šest hodin večer, 4. dubna 1968, když Martin Luther King vychází na balkon hotelového pokoje v Memphisu. O minutu později třeskne rána z pušky a King zasažený do krku se hroutí k zemi. Nepomohl ani převoz do nemocnice, kde hodinu nato umírá. Ten den odešel symbol boje černých obyvatel Ameriky za rovnocenná práva. Trval od roku 1955, kdy jedna z žen černé pleti ve městě Montgomery v Alabamě odmítla pustit sednout ve voze hromadné dopravy bílého muže. Podle tehdejších zákonů putovala za mříže. King jako pastor baptistické církve v témže městě na událost upozornil a vyzval k nenásilným protestům, které se posléze rozšířily po celých Spojených státech.

V srpnu 1963 dokonce zorganizoval masový pochod na Washington a na schodech u Lincolnova památníku pronesl památný projev o tom, že jednou budou ve Spojených státech žít rovnocenně lidé všech barev pleti. Následně se začal vymezovat i vůči válce ve Vietnamu, na což se už americká politická reprezentace dívala se znepokojením. To nakonec připravilo úrodnou půdu pro konspirační teorie o tom, že Kinga nechaly odstranit tajné služby ministerstva vnitra. Skutečnost je však mnohem prostší, protože z Kingovy vraždy usvědčily soudy uprchlého trestance a zavilého nepřítele rasové rovnosti Jamese Earla Raye. Dva měsíce po vraždě jej dopadli v Londýně, dostal 99 let za mřížemi. Ve vězení v roce 1998 zemřel.

Atentát na Kinga měl za důsledek obrovské rasové nepokoje, které zasáhly šedesát amerických měst. O jeho díle a o touze, aby vedle sebe žili lidé různých barev pleti, promluvil o pár dnů později bývalý ministr spravedlnosti USA Robert Kennedy. Ten rukou vraha zemřel dva měsíce poté.

Na Kingovu počest složila irská rocková kapel U2 svůj slavný hit Pride (In The Name Of Love).