„Můžeme tak podrobně sledovat životní projevy vlčí rodiny. Kromě údajů o využívání prostředí nebo reakcí na rušení se dozvídáme i důležité údaje o potravě vlků. Víme například, že při Gagatově pohybu nebyla z míst, kterými prošel, hlášená žádná škoda na hospodářských zvířatech,“ vysvětluje zoolog Petr Műckstein z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Gagat má na jídelníčku především srnčí, prase divoké nebo jelena, v Polsku lovil také bobry.
Posledního vlka na Českomoravské vrchovině zastřelili lidé v roce 1830. Téměř 200 let tam pak vlci nežili, až teď se postupně vracejí. Napřed se objevili migrující jedinci, letos se poprvé narodila vlčata.
Dvouletý Gagat ušel dlouhou cestu. Loni v listopadu se vydal z Polska směrem k jihu. Jeho cestu komplikovaly především dálnice, které představují překážku pro většinu zvířat. Přesto se po několika týdnech dostal do České republiky. Tady narazil na dálnici D1, která ho dovedla až na okraj Prahy, kde změnil směr a podél dálnice D11 se vrátit na východ. Přes Žďárské vrchy došel až do oblasti Králického Sněžníku. Vlk ušel hustě osídlenou krajinou téměř tisíc kilometrů, než vyhodnotil lesnatou oblast Žďárských vrchů jako nejvhodnější pro založení rodiny. V březnu se vydal do oblasti Králického Sněžníku, aby si odtud přivedl partnerku. V květnu se pak ve Žďárských vrších, v rozsáhlé mlazině pod vyvráceným smrkem, narodila vlčata.
