Debata kolem ukončení střídání a zavedení jednotného času se v posledních letech vždy rozvine v souvislosti se změnou času. Na zimní čas se Česko přepnulo v neděli 29. října a v tomto období, konkrétně ve dnech 26. až 31. října, uskutečnila agentura STEM/MARK průzkum, jak Češi střídání vnímají, zda by ho zrušili a který čas zachovali.
Průzkum ukázal, že v české společnosti bují odlišné názory podle stáří respondentů. Zatímco ve věkové kategorii 45 až 64 let spíše nevyhovuje nebo rozhodně nevyhovuje střídání času 83 procentům dotázaných, tak u mladých ve věku 15 až 29 let je to jen 46 procent. Bez ohledu na věk střídání času nevyhovuje dvěma třetinám české populace a 67 procent by bylo pro zrušení střídání.
Pokud by se však měl nastavit pouze jeden čas, tak se Češi neshodnou na tom, zda upřednostnit přirozený zimní nebo umělý letní. Celkem 40 procent respondentů by chtělo letní čas a necelá třetina zimní. Zbylí dotázaní buďto neví, nebo je jim to jedno. V zavedení jednotného času panuje opět jasný rozkol v případě stáří respondentů. Zatímco u věkových kategorií 15 až 29 a 30 až 44 let je pro zavedení letního času 43 potažmo 45 procent respondentů, tak ve věkové kategorii 45 ž 64 let vede zimní čas se 42 procenty.
Totožný průzkum provedla agentura STEM/MARK před pěti lety, ale názorově nedošlo k výrazným změnám. Zatímco v říjnu 2018 se pro celoročně letní čas vyslovilo skoro dvakrát více respondentů (44 %) než pro celoročně zimní (24 %), nyní již není rozdíl tak výrazný. „V roce 2018 se o zrušení hodně mluvilo, řešily se výhody a hlavně nevýhody obou variant, přičemž ve společnosti převládal spíše názor vstříc celoročnímu zavedení letního času. Vášnivé diskuze postupně utichly a jelikož je zimní čas tím přirozeným, mohlo dojít k částečnému zvýšení podpory této možnosti s ohledem na její pozitiva v oblasti lidského zdraví,“ uvedl analytik Radek Pileček ze STEM/MARK.
