Vědci odhalili příčinu vyhynutí největších primátů

Na Zemi nebylo většího primáta. Tvor Gigantopithecus blacki měřil tři metry a vážil až 300 kilogramů. Primát žil v lesích jv ižní Asii ještě před více než 200 tisíci lety. Jeho vyhynutí bylo jednou z největších záhad paleontologie, nyní se však podařilo záhadu rozluštit. Přispěli k tomu zuby Gigantopithecuse.

Vědci po desetiletích hledání příčiny vyhynutí provedli výzkum pomocí nových datovacích technik, včetně luminescenčního datování. Zjistili, že období vyhynutí obřího primáta spadá do rozmezí mezi 215 000 a 295 000 lety, což je dříve, než se předpokládalo. Během této doby se změnily roční období a původní hustý les, ve kterém Gigantopithecus žil, ustoupil otevřenějším lesům a pastvinám. To znamenalo úbytek jeho oblíbené potravy, ovoce, což vedlo k neúprosnému hladovění primáta.

Analýza zubů primáta ukázala, že Gigantopithecus byl stále více vystaven stresu a hladovění. Počty tohoto druhu rychle klesaly. Srovnání s jeho příbuzným, orangutanem Pongo weidenreichi, ukázalo, že orangutan byl menší a aktivnější, což mu umožnilo lépe se přizpůsobit měnícímu se prostředí. Nakonec se dokonce i zmenšil, na rozdíl od hladovějícího obřího Gigantopithecuse.

Gigantopithecus se nedokázal přizpůsobit postupným změnám prostředí. Ztráta oblíbené potravy a jeho omezená pohyblivost vedla k jeho vyhynutí. Studium jeho osudu poskytuje cenné informace o adaptaci druhů k měnícím se podmínkám planety.